Bezradnost ve výročí

Umí si někdo představit, jak tahle země zvládne situaci, kdy nám elektrika z německých větrných elektráren shodí v zimě elektrické rozvodné sítě, které současně potrhá kombinace větru a námrazy? Jak rychle se naše sídliště změní v Chánov? Nebo propukne ten řecký bankrot, zasáhne banky a nikdo nebude chtít přes hranice prodávat jinak než za hotové ve směnitelné valutě, kterou nebude EURO. A do toho to na polích našim zemědělcům sežerou kobylky, které s tím globálním oteplením přiletí až sem. Co budeme jíst? A aby tohle nenastalo, musíme mít kvalifikované odborníky a někdy tolik, že je soustředíme do nějakých ústavů. Byly dlouhé doby, kdy odborník musel být v prvé řadě kvalifikovaným marxistou-leninistou. Jenže ti měli dobrý zvyk a tenkrát si téměř ilegálně pěstovali odborníky, jako Klause v Prognosťáku.
Ty idylické časy jsou pryč, inteligenti utekli do soukroma nebo je dokonce zlanařili a odvezly globální firmy. Popíšu vám příklad, jak naši bezpečnost mají v rukou úplní blbci. Jednoho bývalého správce malého kulturáku v okresním městečku, co tam řídil uklízečku a kotelníka, udělali místním stranickým holkou pro všechno, manažerem za pár šupů, aby nakonec ti, co mají ve Švýcarsku ty nevysvětlitelné miliardy, jej vybrali, aby jim na místní vládní zdroj dohlížel. Aby to bylo i pro něj bezpečné, udělali jej poslancem, členem několika výborů a z bezpečnostních důvodů mu dali i dozor nad BIS. Dokonce mu při tom enormním zatížení dali vysokoškolský titul na škole, kterou si pro ten účel už dřív založili. A teď jej poprvé v životě nechali řídit specialisovaný a vysoce kvalifikovaný ústav a zrovna to, co může pro celou zemi být v krizi fatálně důležité nebo dokonce tu krizi i může vyvolat.
Umí si někdo představit ten destruktivní vliv toho, že ten ředitel stejně jako ten hasič na postu ministra zemědělství vůbec ničemu nerozumí! Jak se s tím mají vyrovnat ti všichni odborníci v tom ústavu či jak se to jmenuje? Jak se s tím vyrovnat, když to nejde svést na komunisty? Ten hasič je aspoň přitažlivý pro babičky, co rozhodují o výsledku voleb. A takhle to zřejmě vypadá všude i v té socialistické EU. Merkozy posílá vzkaz řeckým, portugalským, španělským a italským odborářům, že se nemají dát. Nemají se vzdát svých prebend, budou jim zaplaceny. Zdroje se na myších počítačů centrálních bank odklikají. To ani Špidla s Paroubkem netušili, jak snadné to se zdroji a neplacením dluhů je. A rádoby ekonomové, kteří zamlčují nebo nechápou zákonitou explozi inflace, kdy brzo ceny čehokoliv začnou honit zlato v rámci těch ničím nekrytých emisí EURO, tvrdí, že je to levnější než nést náklady jednorázového řeckého bankrotu. Jenže ve skutečnosti to znamená jen eskalaci problémů a daleko větší náklady. Pokud by měli pravdu, proč nepoučí rodiny, které mají doma nezaměstnaného feťáka či závisláka na automatech, jak je lépe tohle jho strpět, než se s ním vypořádat tím, že ho z domu vyhodí!
Blízkost Merkozyho má ďábelský vliv na evropské politiky. Představte si, že slovenská vládnoucí politická elita, aby nebyla vyloučena z Merkozyho blízkosti, tak zadluží Slovensko ve prospěch německých a francouzských bank i za cenu, že se jim šance na setkání s Merkozym zkrátí na pouhé období do předčasných voleb. A dokonce v konfrontaci s tím, že EU deklaruje, že chce rozhodnout, že těm zemědělským velkopodnikům co mají Slováci po JRD i my po JZD omezí dotace jen do výše dotací malému německému, rakouskému, italskému a francouzskému sedlákovi. Nechutné ponížení. Teď jde v celé EU jen o to být loajální s tímto božstvem ztělesněným Merkozym. Pokud někdo hledá vysvětlení, pak racionální neexistuje. I evropští politici dokážou vytvořit tupý dav, v kterém hledají únik z nejistot, které jim přináší konfrontace náročných výzev s absencí jejich kvalifikace. Pak se chtějí něčeho zachytit a Merkozymu nezbývá než něco formulovat, neví co a tak mu bankéři poradí, že je nutno jim přidat do kasiček, což se dá podvodně vyložit i k utěšení odborářů.
Abyste si uvědomili, jak daleko má Merkozy od řešení čehokoliv, což potvrdili i ministři financí G20, tak si představte, že vedle fiskálního sjednocení jako podmínky udržení EURO potřebuje EU sjednotit (odnárodnit) i systémy sociálního zabezpečení. To je možné jen jejich zrušením buď úplně, privatizací či EU centralizací! A to vše je nemožné si jen připustit k uvažování. Jen stačí si připustit, že jim neúměrně dlouho trvalo, než si začali aspoň připouštět, že Řecku se dluhy budou muset odpustit, to je, že my a Slováci budeme taky platit. Ale ještě si vůbec nepřiznali, že budou muset Řecku znovu půjčit nenávratné půjčky, aby Řecko mohlo vůbec existovat. A to v situaci, kdy Řecko a Španělsko mohou prodat ostrovy, Řecko třeba Turkům a Itálie Jižní Tyroly Rakousku. A bylo by po dluhové krizi.
Ale vraťme se zpět k fatálnímu lokálnímu vlivu poměrného volebního systému a sociálního státu. Pokud stejně jako na zemědělství ministerstvu spravedlnosti vládne představitel idejí většinového podprůměrného voliče o justici, tak se pak stane, že stát zřídí na své zastupování proti obětem justiční konkurzní mafie celý úřad a tam vytvoří trafiky obsazené tržně neúspěšnými (jinak by se neuživili) právníky z různých přízní. S touhle kvalifikací mají za úkol, jen připomínat těm dvěma prvostupňovým soudům a jednomu odvolacímu v Praze, že zákony včetně Ústavy zde neplatí, mezinárodní smlouvy o boji proti korupci neplatí, logika zde neplatí a ke korupci v justici nikdy nedošlo. Páni ministři je v tom podpoří tím, že připomenou, že kdyby měli platit odškodnění podle zákona, tak dají o to míň na provoz justice. Jako obvykle dám příklad.
Protože mnou popisovaný konkurzní soud potřeboval záminku, aby nemusel nezákonný a vykradený konkurz skončit, tak poslal spis do Prahy a tam soudce tím spisem provedl rozsáhlé dokazování, při kterém se úřadu zastupujícímu ministra nespravedlnosti nepodařilo nalézt důkaz čehokoliv zákonného a co by vyvrátilo důkazy o tom, že konkurz sloužil prokurátorům k nezákonnému trestnímu stíhání vlastníků úpadce. A proto úřad soudu nakonec napsal jako návod ke konečnému rozhodnutí:
• „trestní řízení se dotýkalo ekonomiky úpadce … a.s. a to především před prohlášením konkursu“
• „nesprávný úřední postup orgánů činných v trestním řízení, ale ani v souvislosti s konkursním řízením úpadce … a.s. vedeným u Krajského soudu v … sp.zn. …K …/2000 nebyl tento podle názoru strany žalované žádným důkazem prokázán“.
•
Abyste pochopili, když trestní stíhání skončí osvobozením obviněných, tak je ze zákona ministerstvo nespravedlnosti odpovědné za škodu, Takže není pravda o neprokázání. Jenže je nutno hrát kartu konkurzu, protože kvůli nezákonnostem konkurzu je riziko malé, protože je nutno čekat na jeho vzdálené skončení. S nezákonnými konkurzy je to tak, že vymysleli výklad zákona, že s ochranou vlastnických práv se musí počkat, až se ta nezákonnost projeví v konečném rozhodnutí o rozdělení výnosů konkurzu s tím, že kalkulují, že konkurz třeba 15 roků a soudy o škodu deset, což poškození nepřežijí a stát nebude muset nic platit, zločinci se stanou nestíhatelnými pro promlčení. Ale škoda nastala tím, že se obviněných vlastnictví, podnik úpadce, jaksi již ztratil nebo vypařil v průběhu konkurzu ale hlavně v průběhu trestního stíhání, které je skončené.
Tak nejdříve, žalované ministerstvo nespravedlnosti se usvědčilo jen porovnáním, že ke sdělení nezákonného obvinění došlo koncem roku 2002, dva roky po prohlášení konkurzu, čímž přiznalo, že škodu způsobili prokurátoři prostřednictvím a v průběhu konkurzu. To znamená, že ministr nespravedlnosti má profesionální úřad na lhaní a nezákonné ovlivňování soudů. Může to být úspěšné, protože v naší multikulturní současnosti časová kauzalita není intelektuálním nástrojem politiků, právníků, novinářů a většinového publika, takže to co tvrdím, nemusí být zřejmé. Jenže je to základ sofistikovaných přístupů mafií, o kterých psala BIS a které sází na tu absenci intelektuální výbavy.
Žalované ministerstvo nespravedlnosti se zuby nehty brání tomu, že by se měla úhrada škody odvíjet od trestního stíhání a tak fabuluje, aniž by se to pokusilo prokázat, že to tak není. Tvrzením, že „nesprávný úřední postup orgánů činných v trestním řízení nebyl podle názoru strany žalované žádným důkazem prokázán“, říká soudu, že nemá vzít na vědomí, že po šesti letech byli obvinění vlastníci úpadce nezkorumpovaným senátem zcela osvobozeni. Takže znovu lhaní, protiústavní nátlak, korupce. A protože ten „správný postup konkurzního soudu“ i soudce rozhodující ve sporu o škodě chce potvrdit v důsledku soudcovské solidarity a navzdory důkazům, pak se snadno soud s žalovaným ministrem shodnou na tom druhém tvrzení úřadu, který ministra zastupuje.
Jenže „trestním řízení v souvislosti s konkursním řízením úpadce“ prokazuje sám úřad zastupující ministra výše uvedeným prvním tvrzením, to je přiznáním ve správném časovém kontextu. Navíc ministr nespravedlnosti je odpovědný nejen za konkurzní soudce ale i za prokuratury. A prokuratura, jak přiznala Policie ČR, útvar odhalování korupce a finanční kriminality, SKPV … v usnesení z ledna 2008, akceptovala bez právního důvodu „v postavení člena představenstva společnosti … a.s. a v postavení člena představenstva úpadce … a.s. od 8.6.2000 do 23.8.2002“ osoby, které jimi nikdy nebyly. Jenže ty osoby v průběhu konkurzního řízení s asistencí „Krajského soudu v …“ pro organizovaný zločin (v kontextu BIS) ukradly aktiva „úpadce … a.s.“ prostřednictvím defraudace dceřiné společnosti „úpadce … a.s.“ z konkurzní podstaty, když za tím účelem zřejmě prokuratura nařídila tomu soudu na rok 2000 až 2009 tyhle bíle koně mafie zapsat „v postavení člena představenstva společnosti … a.s“, to je dcery „úpadce … a.s.“, do obchodního rejstříku „Krajského soudu v …“ a když v představenstvu „úpadce … a.s.“ nebyly nikdy zapsány a ten podvodný zápis v dceři byl zpětně zrušen.
Ze zákona a dle Evropského soudu pro lidská práva je účast úpadce na konkurzu nezbytná, všechny soupisy majetku i dluhů musí navázat na úpadce. Jenže úpadcem byli „od 8.6.2000 do 23.8.2002“ ti bílí koně prokuratury, bez kterých by prokuratura vůbec nemohla majitele úpadce obvinit. Je pak konkurz s bílými koni prokuratury „v postavení člena člena představenstva úpadce … a.s.“ důkazem toho, že „trestního řízení souvislost s konkursním řízením úpadce nebyla žádným důkazem prokázána“? A nezapomeňme, že jiný soudce už po dohodě s ministerstvem nespravedlnosti v jiném sporu rozhodli, že stát tím konkurzním soudcem tu škodu způsobil, jen je to promlčené, protože to bylo zřejmé již před lety.
Nejpodstatnější na tom je ale jiná korupční souvislost. Ti bílí koně museli napsat fiktivní plné moci pro policejního agenta, který musel fabulovat pro prokuraturu lživá udání těch později obžalovaných vlastníků a vyrábět podvrhy důkazů. Inteligentně to dělal tak blbě, jak jen bylo možno, aby učinil prokurátory jednoznačnými spoluviníky a tím získal dosud praktikovanou trestnou imunitu. Stejně i ten citovaný podplukovník z protikorupční služby to napsal tak, aby prokurátora, který jej přinutil to krýt, usvědčil ze zločinu. Jenže ta činnost policejního agenta pro prokuraturu měla své náklady, dokonce se musely uplácet i odbory, aby tu hru na legitimitu s prokurátory hrály taky. A cena jen podle účetnictví miliarda korun. Tohle musel pak krýt konkurzní soud, kterému prokuratura podnik úpadce z rukou svého policejního agenta nevydala.
A soud dělal jako, že prokuratura podnik úpadce do konkurzní podstaty vydala a tak nařídil správci konkurzní podstaty dělat, jakoby podnik úpadce byl v konkurzní podstatě. Jenže nebyl a tak správce okradl konkurzní věřitele, sepsal jeho majetek do konkurzní podstaty. Když to prošlo, aby z toho i se soudcem taky něco měli, tak to zpeněžili pro sebe a teď už nikde nic není. Jen původní ukradená miliarda prokurátory se rozrostla o miliardu ukradenou konkurzním soudcem a správcem. Takhle se to krásně zacyklilo, prokuratura zase kryla soudce se správcem a pro jistotu obvinila i zástupce konkurzních věřitelů. A jaká je souvislost s úvodem tohoto článku? Jako byl poslán blbec řídit ten specializovaný a vysoce kvalifikovaný ústav, tak jsou zřejmě vybíráni soudci, kteří mají korupci justice čelit a kteří místo toho před popsanými sofistikovanými postupy mafie rezignují na všechny principy právního státu a zločinnému tlaku ministra nespravedlnosti a jeho úředníků protiústavně vyhoví.
Abych dokreslil společenský úpadek, kdy mafie může výše uvedeným způsobem beztrestně manipulovat politickou mocí a justicí, protože je zde absolutní právní bezvědomí a chybí intelektuální technologie k zvládnutí dle BIS sofistikovaných metod mafie. To co je výše popsáno, je dokumentací skutkových podstat trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Jak účetnictví, tak zápisů v obchodním rejstříku. Protože nezákonně jednáno z vůle prokurátorů, tak je policie bezmocná, přestože škoda je v mnohamiliardové výši. A protože to takhle platí asi velmi často, je nutno zachránit čest policie. Takže výsledně je obviněn náměstek pražského primátora Březina a také z trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění.
Zoufalstvím národa je, že neexistuje mezi politickými elitami, v advokacii či kdekoliv někdo, kdo by poukázal na nesmyslnost tohoto obvinění. A to kolegou Březiny je nová hvězda jeho strany, advokát Dienstbier, nebo bývalá nejvyšší státní zástupkyně Benešová. I předseda je prý právník. Stejně zoufalé jako Boris Šťastný, který podobně u tý blondýny na veřejnoprávní k její nezměrné radosti obvinil v nadšení ze své ignorance své spolustraníky z Evropského parlamentu z nějakých šílených zločinů kvůli jinak bezvýznamnému prodeji minoritních akcionářských podílů. Komu Březina tím, že působil ve statutárním orgánu zkrachovalé společnosti, způsobil škodu, když prý věřitelům té zkrachovalé ne? Mělo by to souviset nějak se zápisem do obchodního rejstříku radnicí vlastněné firmy, tak tam návrh dávalo celé představenstvo a ne jen Březina? Jenže zásadní je, že tím nebyla vůbec nikomu způsobena žádná škoda a měl a stále má stoprocentní podporu akcionářů.
Jaká je tedy celospolečenská nebezpečnost Březinova jednání, když o něm ta informace je a byla veřejně přístupná, v Obchodním zákoníku není žádná sankce a navíc dotčené společnosti a jejich vlastníci se necítí být poškozené? Neměly by tedy být žalovány i právnické osoby za to, že se necítí být poškozeny? Sám jsem nedávno volil do představenstva osoby, které jsou dokonce dodnes členy představenstva jiné firmy v insolvenci, a nic jsme nemuseli do obchodního rejstříku v té souvislosti zapisovat. Není společensky nebezpečné a není korupční souvislostí, že to, co o justiční konkurzní mafii popisuji, není stíháno a Březina je. A synonymem obojího je vedle zjevné korupce zmatení pojmů (jazyků), což je Boží trest. Nemá na tom vinu také nekvalifikovaný novinář, který pro negramotného většinového voliče tlačí na kvalifikovaného porodníka v roli primátora, aby se nekvalifikovaně vyjádřil ve prospěch toho policejně prokurátorského justičního zločinu? Nenahrazují u nás zákony ozvěny chaosů v davu negramotných, které tam pravděpodobně mafie sofistikovaně podsouvá?
Právní vědomí dokumentované v souvislosti s tím Březinou svědčí o setrvávajícím vlivu bolševického vymytí mozků. Představte si, když to není jasné v případě Březiny, jak to může být k objasnění v případě konkurzní mafie, jaký popisuji, když by na tu sofistikovanost byly třeba metody operační analýzy (z kterých ale vyplývá, že je to velmi jednudoché) a když v tom jede elita justice. Naštěstí je tu jiná, ilegální, ale skutečná nezkorumpovaná elita, disidenti práva, kvůli kterým cesta ke spravedlnosti stále existuje. Jak to ale vysvětlit širší veřejnosti? S tím Březinou mi to připadá, jako když přijedete na parkoviště před supermarket, odpoutáte se a nějaký správce parkoviště vás požádá, abyste zaparkoval o půl metru vedle. To už se nepřipoutáte, zacouváte, popojedete a v ten okamžik na vás vyskočí policajt a máte po bodech a platíte pokutu. Když se vám to stane v mercedesu, tak z toho mají všichni okola upřímnou radost. Je to pro vás synonymem spravedlnosti nebo právního státu?
Na závěr jen, že ten výmysl soudcovských elit postbolševických vykladačů třídního práva až po soud poslední instance, že vykládají zákon tak, že s ochranou vlastnických práv v nezákonných konkurzech se musí počkat, až se ta nezákonnost projeví v konečném rozhodnutí o rozdělení výnosů konkurzu, je usvědčuje z korupčního spiknutí, protože tam nejde zrušit nějaké nezákonné rozhodnutí a celé to je jen právnický podvod, aby se škoda za nesprávný úřední postup stala promlčenou. Proto také cesta z krize justice, která je způsobená jejím ovládnutím bolševiky, byla na Primě fiktivně hledána v diskusi ministra nespravedlnosti s předsedou našich komunistů. A také ČT prostřednictvím Moravce diskutuje s takovými odborníky na obchodní právo, že prý našli povinnost akcionářů prodávat akcie přednostně minoritním akcionářům. Pak se nedivte, co se svěřil jeden podnikatel, že mu zboží na cestě z USA byli ochotni pojistit jen k našim hranicím. A taky nezapomeňte, že společně spáchaný zločin zavazuje, jak platí u bolševiků, v mafii i v justici.
Už se mi mnoho lidí ptalo, co říkám na to, že stát vyhrál arbitráž ve věci konkurzu „golf Cihelny“. Ta otázka měla jasný podtext, zda nejsem usvědčen z toho, že si konkurzní mafii vymýšlím. Takže se pokusím o odpověď zde na Virtually, kde ale z podstaty věci musí být i kultivovanější, než jak odpověď adresuji přátelům. Stát vyhrál a s ním i justiční konkurzní mafie. V tomhle sporu, pokud jsem se dostal k podkladům a hovořil s jedním na věci účastněným advokátem, je výhra státu výsledkem efektivnosti, s jakou justiční konkurzní mafie pracuje, a bezmoci a hamižnosti některých advokátů. Ve skutečnosti tedy porážka právního státu. Navíc těch 60 miliónů za arbitráž stejně zaplatíme my, čeští daňoví poplatníci, protože poražený je na mizině a náklady arbitráže za stát stejně nezaplatí.
U těch advokátů je to možná i kolegiální respekt k justiční konkurzní mafii, na které se tolik kolegů podílí. V jurisdikci našeho konkurzního soudu bych neměl odvahu se kterémukoliv tamnímu advokátovi svěřit. Část jsem jich měl za ta léta trestního stíhání i jako ex offo bez jen náznaku toho, že by mi chtěli pomoct. Viděl jsem podání venkovských advokátů tří obětí justiční konkurzní mafie, všichni tři svojí vůli nebo štěstím unikli už trestnímu stíhání, ale šanci na satisfakci jim advokáti již zhatili. To co jsem četl, kdyby napsali koncipienti našich všech pražských advokátů, tak by asi byli z advokátní kanceláře rychle vyhozeni. My měli štěstí na toho prvního koncipienta, který byl lepší než jeho advokát, jen dostal nakonec strach a šel dělat radši soudce, než proti nim bojovat.
Ale abych advokátům nekřivdil, proti justiční konkurzní mafii je právo slabým nástrojem. Mne a mé kolegy podle mých advokátů zachránilo to, co je slabinou těch mafiánů. Oni nejsou ekonomy, účetními, oni se v méně zločinném podnikání neuchytili a se soudci na výplatní listině se zákon o účetnictví učit nemusí. A tak jsme těžili z toho, že jsme stále argumentovali z pozice poctivého řádného účetnictví a to nakonec před soudem rozhodlo, protože jsme se bránili argumentací virtuálního nezkorumpovaného auditora, kterou soud respektoval a zločinný prokurátor vůbec nechápal. Taky jsem jeho jméno slyšel mezi konexemi Berkova gangu. A aby měl advokát tuhle kvalifikaci, je téměř nemožné, když štěstím je, když je díky své kvalifikaci a inteligenci tak sebevědomý, aby spoluprací s ekonomem dospěl k synergickým efektům. Na to je i justiční konkurzní mafie krátká.
Ten německý golfový investor byl okradený způsobem, který dokumentuje, jak organizovaný ten zločin je a jaká má chapadla. Připomínám, že mi to podrobně vysvětloval policejní vyděrač, kterého se bál i ředitel významné policejní služby, a také jsem byl svědkem začátku kariéry jednoho správce, který nám dělal firemního ekonoma a chtěl propustit, protože jeho kámošům udělali kamaráda konkurzním soudcem. Ten taky pronesl vysvětlující výrok. Když odváželi z podnikového ředitelství jeho prvního úpadce umělecká díla bez sepsání do konkurzní podstaty, tak protestujícímu řediteli řekl, že „na nás si můžete stěžovat, ale zbytečně, protože si budete stěžovat k těm, kteří v tom jedou s námi“.
Tak takoví z jiného justičního kraje si vyhlédli německého golfového malopodnikatele, nalákali jej k investici do Česka, na kterou si v Německu půjčil, aby jejich agent se stal jeho českým společníkem. Ten finálně sdělil při téměř dokončené investici úvěrující německé bance lživé informace vedoucí k zastavení úvěrování. To mi vyhození bolševici z firmy v dohodě s nevyhozenými bolševiky z banky udělali taky. Jenže tomu jsem se tenkrát ubránil. Stačilo na to perfektní kapitalistické řešení, tehdy jediný ředitel ve firmě, který chtěl poctivě a hodně vydělávat. Povedlo se jim to v mém případě až se zapojením soudruhů prokurátorů a jejich odchovanců prostřednictvím justiční konkurzní mafie, když si dokonce na to pozvali prokurátorskou posilu z Berkova konkurzního kraje.
Tahle finta s ovlivněním úvěrující banky musela zákonitě vést k legitimnímu vydání Golfu Cihelny do rukou justiční konkurzní mafie způsobem, kterému se německý investor nemohl žádným způsobem bránit. Ono čelit trestnému činu společníka ve firmě a současně uhlídat konkurz, to chce moc dobrého advokáta a navíc ještě forenzního auditora, kterého asi neměl a kdyby měl, tak by na ně neměl peníze. Taky německý advokát a auditor by české souvislosti odvozené od STBáckých praktik stejně jako následně arbitři nemohli pochopit. Navíc v situaci, kdy se zde vše tak dlouho vleče právě proto, aby se ty STBácké praktiky daly uplatnit. Stejně jej čeští advokáti namočili do dalších výdajů a nakonec do nesplatitelných dluhů z titulu prohrané arbitráže. Předem to bylo prohrané, protože zavinění společníka ve firmě zpochybní tvrzení o nezákonném konkurzu. Pamatuji, jak mne český významný specialista na arbitráže pomlouval u našeho zahraničního vlastníka, když jsem zjistil, že se na tom podvodu účastní, protože chtěl vydělat i na nás a já mu v tom překážel.
Podstatné však je, že útok té mafie byl zahájen v roce 1994. Už tehdy existovaly základy justiční konkurzní mafie, jak to dokumentuje i svědectví Janka Kroupy přednesené před soudem v kauze konkurzu Golf Ještěd a dostupné u Šinágla na Internetu, když na zdrojích vytunelovaných z Litoměřického národního investičního konsorcia byl budován příhraniční resort bordelů a golfových hřišť. Ilustrující je i zapojení finančních úřadů. V případě Golf Ještěd po té, co Vrchní soud rozhodl, že konkurz je zrušen pro trestný čin soudce, je teď již nezvratně okradený bývalý majitel berňákem se souhlasem ministerstva ekonomicky likvidován. Pro Janka Kroupu a TV NOVA sehrál figuranta, který inkasoval úplatek, který hned předali policii, a teď má zaplatit pro něj likvidační sankční daně. Přitom podle Ústavního soudu nemůže být příjem z nezákonného jednání základem daně! Umíte si vůbec představit, jak to mafie dokáže? Něco tak dlouho úspěšně budovaného musí být neuvěřitelně mocné a skončí jen tak, že kmotři té mafie zbohatnou a zleniví natolik, že k své vlastní ochraně budou potřebovat právní stát.
Zatím se justiční konkurzní mafie spokojeně veze na tom, že v zájmu socialistické internacionály se tu totálně matou pojmy. Dobrým příkladem jsou církevní restituce. Vždyť ty sami o sobě žádnou zátěž pro rozpočet neznamenají. Jen se církvím vydá jejich majetek. Ve skutečnosti si stát od církví kupuje na úvěr majetek, který by jim měl vydat. A stačí to nenazvat pravým jménem a je krásný, ničím nerušený prostor pro korupci, když se ateistický národ vyřádí v nenávisti k lidovcům a katolíkům. Nikdo nechce, aby stát zdůvodnil efektivitu takového nákupu. Protože ty nemovitosti od církví kupují rádoby pravicoví politici ve prospěch levicových starostů, kterým radnice brzo odevzdají, je logické, že je to jen v zájmu kmotrů, kteří radnice ovládají bez ohledu na výsledky voleb.
Tohle zmatení pojmů je tak fatální, že na něj P+L nachytali i miliardáře Janečka, který své protikorupční tažení spojil s útokem na anonymní akcie. Jen si představte, jak bychom zbohatli, kdybychom tento institut uchovali a Česko by se stalo daňovým domicilem všech anonymních firem EU. Jinak ten boj je nesmyslný nejen z toho důvodu, že proklamované cíle by splnilo jen to, kdyby se o státní a obecní zakázky mohly ucházet firmy, které ukládají do obchodního rejstříku komentář k účetní závěrce s povinným uvedením ovládajících akcionářů. Jenže tohle „know how“ tu P+L odsabotuje, protože to je na ně moc kvalifikačně náročné.
Jinak zákaz anonymních akcií nic neřeší, protože by pak bylo třeba zrušit institut tichého společníka nebo obchodního tajemství, které v případě listinných akcií na jméno z nich udělá neprůstřelné anonymní akcie. A takhle se nechal svést miliardář Janeček od podstaty korupce do protiklausovského tábora, a taky mu nikdo, žádný podnikatel, na jeho fond nepřispívá! Snad by to někdo udělal anonymně, ale když Janeček s tím spolkem P+L bojuje proti anonymním akciím, tak nic nedostane! Jaký smysl má boj proti anonymním akciím, když nad korupcí bdí absolutně nekontrolovatelní anonymní prokurátoři a účinná lítost, tak jak Janeček by ji chtěl ve prospěch toho, kdo úplatek zaplatil, stejně nebude. Pan ministr nespravedlnosti ji ponechá jen na malé trestné činy a přečiny tak, jak praktikujeme s policajty pokutou bez kupónů a bez bodů, ne na korupci o miliardách.
Obraz toho, že měl Klaus před brněnskými gymnasisty pravdu o neúčinnosti protikorupčních spolků, je dokumentován i tím, že boj proti ekologické megazakázce za 119 miliard pokračuje i když v soutěži vítězná cena byla o víc než polovinu menší. Na dubnovém semináři obětí konkurzní mafie ve Sněmovně, i kdyby tam poslanců bylo víc než jeden nakonec, tak by stejně žádný nevěděl co s korupcí soudců. Tohle je k řešení, co s korupcí na soudech a prokuraturách. Dokonce to musí být prvořadé, tedy po zrušení korupčního volebního systému. To nikdo nemá odvahu jako problém ani označit, protože by z řádné diskuse museli být vyloučeni nekvalifikovaní a v případě volebního systému zkorumpovaní, což jsou všichni z P+L. Navíc předpokladem řešení je Klausova strategie s malým zpětným zrcátkem, která jediná umožní vyhnout se budoucím korupcím zapomenutím na ty staré.
A protože P+L zamezí efektivní debatě, tak nikdo veřejně neřekne, že pokud se promlčelo kárné provinění soudce, tak není promlčeno kárné provinění předsedy soudu, který se tím nezabýval, i když z úřední povinnosti se zabývat měl. Ze zákona je kárným proviněním jen zadání příčiny k pochybnosti o spravedlivém soudě! Taky nemohlo být promlčeno, že se jedná o skutkovou podstatu trestného činu účastenství soudce a prokurátora na škodě velkého rozsahu minimálně tím, že odpovědnost za škodu nechali promlčet. Když mohli stíhat mne za účastenství na škodě na mém majetku při fabulaci, že jsem k tomu navedl přímého již zemřelého svého advokáta, tak proč by to nešlo v případě soudce ve vztahu ke správci? Obrana, že kradl nezávisle správce konkurzní podstaty je nesmysl, protože jestli kradl, tak ze zákona jej může obvinit jen konkurzní soudce, protože správce konkurzní podstaty odpovídá jen za to, že soudce neposlechl.
Vlastně korupce, zachovávání sociálního státu k fatální destrukci EU, vyzbrojování džihádu a hlavně Hamasu zbraněmi libyjské armády (tisíce protiletadlových raket) z vůle Sarkozyho a mnohé další fatálně nebezpečné souvisí. Je to třídní boj většinového davu podprůměrných a příživnických jejich politických představitelů proti konzervativním idejím individuální odpovědnosti před Bohem, vlastním důchodem a vlastní rodinou. Nástrojem toho boje je čirá iracionalita, které jeden krásný obraz nám přinesla naše realita. Ostrůvkem rozumu v této zemi je snad Národohospodářská fakulta VŠE s vazbami na Liberální institut. Tam v rámci výuky tržních praktik trpí studentům zpeněžování jakýchsi studentských kreditových (rezervních) poukázek. Tím budou tito po absolvování schopni pochopit hodnotu práv, která jsou většinou mimo účetní bilance, a jejichž hodnotu tu skoro nikdo nechápe a jejichž zpeněžování umožnilo zrod mnoha našich miliardářů. Teď ministerstvo školství naši soft levicové vlády v rámci ideologie P+L chce ekonomické vzdělávání těchto studentů, riziko tržní racionality, deformovat a vůči této fakultě za to uplatnit sankce k zachování vlády ekonomické negramotnosti, která je tak důležitá pro zachování justiční konkurzní mafie a korupce vůbec.
Obrazem výsledného intelektuálního úpadku, když diskuse se podřídí většinovému ekonomicky negramotného davu, je to, že naše veřejnoprávní televize zorganizovala tím propagátorem socialismu Moravcem náboženskou seanci fanatiků demokratického centralismu, fanatiků budování spojené a sjednocené Evropy. Pozvali si nositele Nobelovy ceny. Ten byl slavný u našich levičáků už tím, že neznaje rozdíl mezi slovinským socialistickým družstevnictvím a naším centrálně plánovaným hospodářstvím kritizoval Klause právě argumentací slovinskou privatizací. V neděli tu propagoval investování do hospodářského růstu prostřednictvím vládních investic, což u nich znamená prostřednictvím osvícení toho indonéského muslima afrického původu, co mají za presidenta. Jeden dolar daní prý vydělá dva!
Přestože Mikloš s Dlouhým Stiglitzovi v opozici Moravcovi něžně naznačovali, že se mýlí, víru v EU a EURO nezpochybnili. To co všichni ti příznivci dvojhlavého božstva Merkozyho chtějí, je schovat podvod s národním sociálním státem do znehodnocení úspor budoucích penzistů a nesplatitelné zadlužení evropských dětí. Famózní je, že inteligentní projekt při vzniku lidstva ze strany Boha socialisté odmítají, ze strany Merkozyho v něm vidí záchranu lidstva. Ekonomická hvězda levice, Švejnar se blýskl definicí potřeby a úkolu pro EU komisi vzít věřitelům nespravedlivě vysoké úroky. Příznivci multikulturalismu dejte nám, vymírajícímu lidskému druhu, pravicovým ekonomům a těm, co jim staromódně důvěřují, aspoň jeden okres, kde nám dáte svobodu!
Tak Barosso, ten za mlada maoista, kterého by v Číně asi dnes zavřeli, bude investovat i naše stovky miliard EURo do rozvoje malých podnikatelských aktivit v Řecku. A EURoparlamentu a ani nikomu dalšímu to nevadí. Přitom to jsou nápady Mičurinů ekonomie, protože v samotném Řecku ani nikde jinde není žádná neuspokojená poptávka, která čeká na uspokojení Barossovou invencí realizovanou Řeky jako malopodnikateli za EU dotace. Tohle je výsledek té revoluce, která nastala pominutím hrozby válečného konfliktu NATO a Varšavské smlouvy. Pak místo soutěže svobodného trhu se státním dirigismem se na svobodný trh se zapomnělo a zůstala jen soutěž populistů o hlasy většinového voličského davu. A protože soutěž je efektivní nástroj, tak tuhle soutěž ovládlo bezuzdné nabízení sociálních prebend financovaných ze státního dluhu. Takhle vznikla evropská třída politiků, kteří nehledají ospravedlnění v Bohu nebo racionální myšlence ale v Bruselských zjeveních, jako je to Barossovo. Čím idiotštější tím větší extáze víry, jak předvedl Pithart u Moravce.
Kšeft se státním dluhem se stal tak významným, že ti, kteří na tom vydělávají, lobují pro zachování té šílenosti. Ten lobbing je tak silný, že už není poznat, zda se jedná o destruktivní úsilí socialistické internacionály či svatý džihád proti severoatlantické civilizaci. Není nic jednoduššího, než když si banky vlastněné penzijními fondy, které sami spravují, půjčí od centrální banky, aby mohly půjčit vládám. Když se tohle změní v krizi jako půjčování na domy nezaměstnaným černochům v USA, tak si velké banky půjčí od centrální banky na to, aby pohltili ty malé. Už jsem na internetu několikrát našel kvalifikované označení, že to už je velmi blízko k fašismu. Dokonce to došlo tak daleko, že parlamenty EURo zemí, které jsou příjemci či potencionálními příjemci EURo záchranných dotací hlasují o tom, že se má zvýšit EURo fond, z kterého mají být jejich sociální státy financovány.
Před námi šílená inflace, totální zhroucení peněz a hlavně všech úspor na penzi. Historická zkušenost naznačuje, že všichni na státu nezávislí jsme v situaci židů po nástupu národních socialistů k moci v Německu v minulém století. Jenže dnes v globalizovaném světě není kam utéct. Jedině do intimity modlitby. Teď ale vlastně naděje existuje. Protože v EU existuje nemilitantní kulturně a sociálně nepřizpůsobivá menšina, která dokonce nemá mocné zahraniční zastání, tak tu zhoubnou ideu sociálního státu možná rozbijí Severočeši s Bulhary, kterým po Slovácích došlo, že není možno sociálně nepřizpůsobivé pod vlajkou multikulturalismu dál živit. A když nebudeme živit své cigoše, tak proč bychom platili Řekům luxusní penze, když sotva utáhneme penze našich zkrachovalých budovatelů reálného socialismu. A tohle může v té EU být začátek změny k lepšímu.
U nás, protože banky nemáme, ta korupce dospěla do takových jiných českých rozměrů. Většinový volič podprůměrné inteligence a sociálně na státu závislý si volí své nekvalifikované politické representanty, kteří ve státních trafikách zaměstnávají své příbuzné, známé a spolustraníky, kteří by se jinak neuživili, aby ti zadávali státní a obecné zakázky neschopným dodavatelům za přemrštěné ceny, aby ti za mnohem nižší tržní ceny konečně objednali u těch, co něco umí. Odboráři proti těm důsledkům ani moc protestují, protože korupce bez jejich účasti nejde realizovat a tak jsou jako svědci korupce vlastně nepropustitelní, mají proto své sociální jistoty ve státních či obecních trafikách zajištěny, dokud si tahle parta politiků bude mezi sebou trafiky vyměňovat.
Tu naši českou korupci tady velmi podporuje socialistická internacionála svými exponenty P+L, jak dokumentuje neskrývaná averse k presidentovu svatováclavskému svátečnímu projevu nebo sedánek čtyř militantních marxistů, který pořádala ČT24 po 13té hodině v neděli. V naší bídě dva z nich zněli chvílemi pravicověji než naše středolevá vláda. A moc těch velkých bank, která tu absentuje, nahrazuje justiční mafie, s které konkurzní odnoží mám tak rozsáhlé zkušenosti. A zase mám skvělou ukázku korupce justice, která perfektně dokumentuje tezi, kterou zmiňuje výroční zpráva BIS, že metody organizovaného zločinu jsou sofistikované. Důkaz té sofistikovanosti vám teď poskytnu.
Psal jsem tady (http://virtually.cz/journal/?q=node/4090) o tom, že soud na návrh ministerstva nespravedlnosti odmítl žalobu oběti konkurzní mafie jako promlčenou, protože už před lety bylo jasné, že škodu stát, konkrétně konkurzní soud zavinil. To šlo o žalobu podanou na škodu způsobenou žalobci pokusem soudce a správce konkurzní podstaty dlužníka zpeněžit akcie dceřiné firmy konkurzního věřitele, jinak majitele nemovitostí užívaných dlužníkem. I v tomto případě nemohlo být nic promlčeno, protože ten konkurz dosud neskončil. Jenže v té ministerské fikci včas podala žalobu i sama dceřiná společnost, že chce úhradu mnohastamiliónové škody za zpeněžování svých nemovitostí k financování konkurzu svého dlužníka.
A co udělá justiční mafie? Musím poznamenat, že korupcí státu se tu zabývají hlavně dva soudy. Jeden se specializuje na nespravedlnost a druhý na finance. Ten první se aspoň zdánlivě pokouší o zdání soudního procesu, ten druhý ani náznakem. A tak ten první, i když později dospěl k jistotě o zavinění státu, vymyslel si po provedení usvědčujících důkazů ve prospěch praní špinavých peněz, bezdůvodného obohacení konkurzní mafie, promlčení nebo v dalších případech vinu správce. Naopak ten druhý, co se zabývá korupcí spojenou se státními financemi a daněmi, ostříleně jen generoval dlouholeté prodlevy, aby žalobu prostě zahodil s tím, že jí nerozumí. První odvolání, odvolací soud, že chybí poučení o tom, čemu soud nerozumí, ať soudí znovu! A zase vše stejně, jen další rok navíc.
A teď to podstatné. Odvolací soud, tři profesionální soudci! Ti si vymysleli už řádně protiústavně poučeni asi externím poradním orgánem ministra nespravedlnosti pro konkurzy, že zahození žaloby je po právu, protože bez přednesu žaloby, provedení jediného důkazu usoudili, že žaloba má vady, které vylučují její projednání. Žaloba byla neprojednatelná, protože „postrádala konkrétní vylíčení toho, v důsledku jakého jednání (nezákonného rozhodnutí, nesprávného úředního postupu) mělo dojít ke škodě, … v čem škoda ve vztahu k jednotlivým (v žalobě konkrétně neuvedeným) položkám spočívala … ze žaloby není patrná logická souvislost mezi (nedostatečným) vylíčením skutkových okolností a žalobním petitem zejména pokud se týká výše škody“. Z tohoto zdůvodnění vyplývá, že to vůbec nečetli, pokud platila první část, tak jsou lhostejné položky škody a to, že jsou definovány v ignorovaném znaleckém posudku, který je přílohou žaloby. Navíc existuje spousta rozhodnutí Nejvyššího soudu, že takové vady v nedostatku tvrzení lze a mají být odstraněny během projednávání žaloby.
Na nečtení žaloby nic sofistikovaného není, sofistikovanost jednání justiční mafie je v této tezi: „v čem škoda ve vztahu k jednotlivým (v žalobě konkrétně neuvedeným) položkám spočívala … ze žaloby není patrná logická souvislost mezi (nedostatečným) vylíčením skutkových okolností a žalobním petitem zejména pokud se týká výše škody“. Konkurzní mafie, aby kryla prokurátorskou mafii, která si ukradla celý podnik úpadce, provozovala místo podniku úpadce fiktivně podnik konkurzního věřitele, majitele nemovitostí několika výrobních provozoven. A teď odvolací soud říká, že to je nesrozumitelné, protože chce, aby bylo bez dokazování definováno konkrétní jednání soudce, které mu zákon neukládá dokumentovat, kterým byla poškozena která budova, nebo dokonce mrazem roztrhání rozvodů v které z nich. Ignorují, že ze zákona je podnik věc sám o sobě.
A zásadní ze zákona je, že škoda vznikla v důsledku toho, že konkurzní soudce ve spolupráci s prokurátorem (a správcem daně) nečinili to, co jim Ústava a zákon výslovně ukládají, chránit majetek i konkurzních věřitelů. Pak tvrzení této nečinnosti podle soudu poslední instance přesouvá na žalovaný stát povinnost, aby prokázal svými ministerstvy zákonné jednání svých orgánů. Navíc sám nalézací soud rozhodl, že žalovaným budou současně obě ministerstva, když finance odpovídají, když nelze odpovědný orgán určit, a nespravedlnost v případě, že se jedná o soudce a prokurátory. Jak mohl žalobce definovat nečinnost ke každé jednotlivé položce a současně vyhovět ústavnímu právu soudce mu nařídit jakýkoliv nesmysl a právu za neposlechnutí žalobu zahodit?
Zde neexistuje mechanismus jak to napravit ani nikdo o to neusiluje, když ti, co by usilovat měli, jsou v podezření, že je mafie do funkcí vyslala. Krásně to dokumentoval policejní šéf boje proti organizovanému zločinu, když v neděli u Moravce nejdříve odmítl spojit protikorupční problematiku s mafiemi, čímž popřel zprávu BIS. Taky tvrdil, že policejní vyšetřovatele školí jinak na mafie a jinak na peníze, což znamená, že u nás je podle něj organizovaný zločin neziskový obor. Hlavně ale konstatoval, že prověřují podle vlastních poznatků policistů. Nic ve prospěch obětí například konkurzní mafie, které si na to marně v dubnu stěžovali ve Sněmovně. Zcela dokonalý obraz zkorumpované policie. Proto tady teď bude trestní stíhání právnických osob, když tady běžně stíhají a trestají jednotlivce z představenstev či dozorčích rad, což je totální nesmysl, protože nikdo z nich nemohl spáchat trestný čin bez součinnosti ostatních členů firemních orgánů. Jen kašpařina nekompetentních v lepším případě, nástroj korupčního vydírání v tom pravděpodobnějším případě.
Dokonce jsem již publikoval, jak právě v této souvislosti soud poslední instance bránil veškerou korupci a veškeré nezákonnosti tvrzením, že o nic nejde, protože „K zásahu do práva na poskytnutí soudní ochrany (a v konečném důsledku k porušení práva na spravedlivý proces), jehož porušení se stěžovatelka dovolává, dojde především tehdy, pokud by stěžovateli bylo upřeno právo domáhat se svého nároku u soudu, popř. by tento bezdůvodně odmítl jednat a rozhodnout o podaném návrhu.“ Co si vymyslí k upevnění neprávního státu teď, jsem upřímně zvědavý. Ale vcelku je to jedno, protože projednání žaloby stejně vyústí v právo soudců neřídit se zákonem, logikou a Desaterem, k čemuž prý mají všemu nadřazené právo z Ústavy.
Odkazy:
[1] http://virtually.cz/journal/?q=node/17
OfficeFolders theme by Themocracy